Hana Urbášková: <small>Inspiruji se tam, kde jsou dál</small>

Hana Urbášková: Inspiruji se tam, kde jsou dál

Lucie Němcová | Sobota, 25. březen 2023 |

Přidat na Seznam.cz

Vztah k přírodním materiálům, celostní přístup stejně jako propojování souvislostí a řešení bez zbytečných extrémů jsou hlavní linkou tohoto rozhovoru. Vysokoškolská profesorka a aktivní architektka Hana Urbášková žije již 15 let v dřevostavbě, navrhuje a sbírá zkušenosti v zahraničních vodách a ukazuje funkční cesty, jak snoubit selský rozum s pokrokovými možnostmi současnosti.

Kdy jste začala registrovat dřevostavby v modernější podobě?

Mám vztah ke všem přírodním materiálům – dřevu, nepálené hlíně, kameni a podobně. Ve škole jsem učila zásady stavění ekologických staveb a se studenty jsme často jezdili na exkurze do Rakouska a Německa, kde jsme si tyto stavby mohli prohlédnout a "osahat". Velmi se mi líbila jejich minimalistická a přitom přívětivá architektura a jejich zdravé vnitřní mikroklima. Proto jsem se rozhodla postavit si dřevostavbu a zkusit v ní bydlet. Dodnes toho nelituji.

Co všechno předcházelo vzniku dřevostavby v pasivním standardu, ve které žijete?

Potřebovali jsme vyřešit rodinnou situaci a vlastnili tento pozemek v prudkém svahu. Dřevostavbu jsme zvolili nejen pro její zdravotně nezávadné vlastnosti, ale také pro lepší možnosti realizace. Pozemek je velmi prudký a špatně dopravně přístupný. Použití standardních stavebních materiálů bylo proto obtížné. Vyzkoušeli jsme si to při stavbě opěrné zdi a spodní stavby.

Naproti tomu dřevostavba byla jednoduchou záležitostí. Lehké dřevěné konstrukční prvky bylo možné na místo snadno dopravit bez použití mechanizace. Montáž stavby byla navíc velmi rychlá, protože nezahrnovala mokré procesy a nebylo nutné dodržovat technologické přestávky. Stavba také sloužila jako učební pomůcka pro studenty a kolegy, kteří sledovali její průběh.

V době, kdy jsme dřevostavbu realizovali, nebylo s výstavbou pasivních domů tolik zkušeností. Vůbec ale nechci říct, že by stavba byla experimentem. V té době již bylo možné získávat informace ze zahraničí. Důležité je, aby návrh a realizace dřevostavby byly dobře provedeny, aby v konstrukci nevznikaly tepelné mosty a aby uživatel stavby správným větráním a údržbou zabránil zvýšené vlhkosti dřeva.

 DrevoaStavby.cz-Hana Urbášková

Foto Martin Zeman

Je něco, co byste s odstupem řešila jinak?

Co se týká samotné budovy, nic bych neměnila. Z hlediska technologií bych zakomponovala ještě fotovoltaiku. V době, kdy dům vznikal, byla velmi drahá a měla malou účinnost. Nyní se tyto technologie hodně zdokonalují. Náš dům nemá ideální podmínky pro oslunění, takže potřebujeme fotovoltaické panely, které nepotřebují přímé sluneční světlo, ale stačí jim světlo difuzní. Proto si ještě chvilku počkám na jejich další vývoj.

Můžeme si tedy podrobněji přiblížit výhody dřevostavby?

Hlavní výhodou je, že dřevostavba nevyžaduje výše zmíněný mokrý proces. Výstavba tak může být velmi rychlá, a tudíž i levnější. K mokrým procesům dochází samozřejmě při zakládání, a pokud je dům ve svahu jako ten náš, také při zdění obvodových a opěrných zdí přízemí. Z důvodu akumulace jsme nad přízemím provedli železobetonový strop. Z hlediska tepelného komfortu je to velmi důležité.

Proti letnímu přehřívání je dům chráněn vnějšími průhlednými screenovými žaluziemi. Díky tomu se nemusí v létě ochlazovat energeticky náročnou klimatizací, což by v energeticky úsporném domě nemělo velký smysl. Zmíněné výhody však neznamenají, že vše musí být postaveno jako dřevostavba. Všechno má své klady i zápory a ne všude je dřevostavba vhodná.

Jaký je vztah k dřevostavbách v akademickém prostředí?

Neříkám, že je všichni propagují, ale nemyslím si, že k nim mají negativní postoj. Většinou se architekti profilují nějakou technologií. Protože čím lépe ji znají, tím lépe mohou předcházet problémům. Ale všímám si, že někteří kolegové z praxe klienty od pasivních domů odrazují. Tvrdí, že je to uzavřená budova, která nedýchá a podobně. Je to škoda, v zahraničí jsou pasivní domy běžné. Samozřejmě je třeba vše dělat s rozumem. Nebudu například zateplovat renesanční nebo jinou historickou budovu polystyrenem.

Co by si měl stavebník zjistit o pozemku, než jde stavět?

Největším problémem je, když stavebník přijde do nějakého vzorovému domu, který se mu líbí, ale neuvědomí si, že není vhodný pro jeho pozemek. Důležitou roli hraje osazení domu do terénu, jeho orientace vůči světovým stranám a umístění vchodu a vjezdu z příjezdové cesty. Pokud je obývací pokoj s velkým prosklením orientován na sever, nedostane se do něj slunce a v zimě bude mít velké tepelné ztráty.

Pro výběr pozemku jsou rozhodující i další aspekty. Například jaká je dostupnost občanské vybavenosti, obchodů, škol, každodenní rekreace... To vše hraje roli. Člověk by si měl důkladně zmapovat vlastnosti pozemku, aby ho v budoucnu nic nepřekvapilo. Je také třeba vzít v úvahu, že v domě budete bydlet dlouhou dobu a vaše potřeby se budou v různých etapách života měnit. Například v mládí budete preferovat dostupnost pro sport, ve stáří dostupnost zdravotnických zařízení.

Přibližte nám kroky ke kvalitnímu rodinnému domu.

Stěžejní je individuální, promyšlený návrh a funkční dialog mezi architektem a stavebníkem. Architekt by měl klienta poznat a naslouchat jeho požadavkům. Často se stává, že představa stavebníka je megalomanská a myslí si, že stavba bude stát mnohem méně, než je skutečnost. Je nutné, aby architekt klienta částečně usměrnil a zároveň nabídl řešení, které zajistí potřebnou kvalitu bydlení. Dispozice by měla být dostatečně flexibilní, aby mohla alespoň do určité míry reagovat na měnící se podmínky a situace, které život přináší.

Zároveň by dispozice domu měla odpovídat specifickým potřebám obyvatele a vyhovovat jeho životnímu stylu.Trend navrhování bydlení se orientuje na energetickou a na částečnou potravinovou soběstačnost. Lidé mají více možností pracovat z domova a více se věnovat třeba pěstování. Měli bychom také usilovat o určitou nadčasovost návrhu, a tím i o větší udržitelnost. To znamená, aby věci vydržely co nejdéle, a to jak funkčně, tak morálně. Neměli bychom je krátce používat, vyhazovat a vytvářet odpad.

Ve Vídni vidíme, že se výstavba bytů hodně ubírá směrem ke sdílení, cohousingu a jiným sdíleným formám. U nás je postoj zdrženlivější, zejména v případě starší generace. Mladší generace už má jiný životní styl. Cohousing může fungovat jen za předpokladu, že máte možnost výběru mezi společně stráveným časem a soukromím. Každý potřebuje mít svůj soukromý prostor.

Existují projekty, kde je komunita budoucích obyvatel zapojena již ve fázi návrhu. Obyvatelé jednotlivých bytů mohou využívat společné prostory, které slouží k trávení volného času a ke společným setkáváním. Obvykle se jedná o společenskou místnost s kuchyní, jídelnou, dětskou hernou nebo společný bazén, tělocvičnu nebo třeba skleník pro pěstování. Správa a údržba těchto zařízení je v rukou všech obyvatel.

 DrevoaStavby.cz-Hana Urbášková

Foto Martin Zeman

Jakých nešvarů současného stavebnictví si všímáte?

Jsou to především finanční omezení na úkor kvality. Jak se říká: "Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci." Z hlediska architektury myslím, že se to zlepšuje. Nová generace má jiný pohled na věc a spoustu věcí považuje z hlediska kvality za samozřejmost. Horší je to se stavebními firmami, které šetří na materiálech a nekvalitní práci. Například v Rakousku je architekt, který navrhuje budovu, zároveň osobou odpovědnou za dodržování rozpočtu. Současně se velmi zajímá o kvalitu, takže dokáže najít optimální rovnováhu. Samozřejmě také vykonává autorský dozor.

Domnívám se, že například pasivní domy se u nás nerozšířily v takové míře právě proto, že kontrola jejich realizace je velmi přísná. Musí se u nich provést Blower door test, který zkontroluje vzduchotěsnost domu, termovizní test, který odhalí tepelné mosty, a všechny tyto testy odhalí nedostatky. Bylo by skvělé, kdyby lidé více cestovali do zahraničí, podívali se, jak se staví tam, a vytvořili silnou poptávku po takové kvalitě u nás. Také mám pocit, že by mohli být skromnější. Typicky všichni požadují všechno a ideálně zadarmo.

Dalším nešvarem u nás jsou stále velmi zanedbaná veřejná prostranství. Pozůstatky komunistické éry. Lidé si tak zvykli, že je něco ošklivé, že ani necítí potřebu to měnit. Naštěstí se situace pomalu, ale jistě mění a zejména mladí lidé přinášejí nový pohled a jiný přístup.

Co vás nyní ve vaší praxi nejvíce baví?

Rozmanitost. Stále zkoušet něco nového a zabývat se různými činnostmi a z různých úhlů pohledu. To vše se krásně doplňuje. Když připravuji přednášky pro studenty, každý rok je obměňuji, protože je stále něco nového. Pořád jezdíme do zahraničí a sledujeme, jak se stavebnictví posouvá dopředu. Tato neustálá změna k lepšímu a pestrost je něco, co mě baví a dodává mi optimismus

Dobrá architektura vytváří prostředí, které pozitivně ovlivňuje kvalitu našeho života. Jedním z úkolů architekta je vytěžit i z negativních podmínek pozitivní výsledek.

Slovo o hostovi

Působí na Fakultě architektury VUT v Brně. Zabývá se problematikou udržitelného rozvoje sídel a současnými možnostmi využití kulturních hodnot území. Ve své výzkumné, pedagogické i projekční praxi klade důraz na zachování architektonického a urbanistického dědictví, pochopení významu památkové péče a celkovou efektivitu a udržitelnost navrhování.

Je zastáncem používání přírodních stavebních materiálů v architektuře. Její realizace rodinného domu posloužila studentům jako praktická ukázka způsobu výstavby energeticky pasivní dřevostavby. Projekt domu byl oceněn v soutěži ROCKHOUSE 2009 – Český nízkoenergetický dům, realizace získala cenu časopisu Stavebnictví v soutěži Stavba Jihomoravského kraje 2009 a byla nominována v soutěži E.ON ENERGY GLOBE AWARD ČR 2014.

prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.
prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.


časopis DŘEVOstavby 1-23

Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 1/2023

Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 99 Kč

koupit časopis

 

Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Nejnovější články autora


Líbil se Vám článek?
gotop